Etim Emin, nado como Muhamad Amin[1] en 1838 en Tsiling e finado en 1884 en Ialtsugar, foi un poeta lezguio, fundador da literatura escrita lezguia. Tamén escribiu en azarí e árabe.[2]

Infotaula de personaEtim Emin

Editar o valor em Wikidata
Nome orixinal(lez) Етим Эмин Editar o valor em Wikidata
Biografía
Nacemento1840 Editar o valor em Wikidata
Yaltsug, Rusia (en) Traducir Editar o valor em Wikidata
Morte1880 Editar o valor em Wikidata (39/40 anos)
Yaltsug, Rusia (en) Traducir Editar o valor em Wikidata
Cadí
Editar o valor em Wikidata
Datos persoais
Actividade
Ocupaciónpoeta Editar o valor em Wikidata
Pseudónimo literarioЕтим (букв. «сирота») Editar o valor em Wikidata
LinguaLingua azerí e Lingua lezguia Editar o valor em Wikidata

Traxectoria editar

Naceu na familia do cadi Sevzikhan[3]. Estudou nunha madraza nunha aldea próxima. Substituíu o pai no tribunal pero logo tivo que deixar ese posto. Emin foi o primeiro dos lezguios en escribir poemas na súa lingua nativa, usou para iso o alfabeto árabe[4]. Utilizou o sobrenome Etim, que significa "orfo"[5]. Nos seus poemas condenou a inxustiza social, e expresou simpatía cos máis desfavorecidos. Protestou tamén contra a opresión nacional e soñou con construír unha sociedade máis xusta. Entre os seus poemas máis coñecidos están "Dustariz", "Zaz sabur quz", "Bilbil", "Tükezban", "Akvaz kan ya", "Qüzel Tamum", "Aman yar", "Ey, zi qüzel" ou "Baxtavar".

Notas editar

  1. Иарахмадов М. Азербайджанская поэзия и Етим Эмин. — Элм, 1992. — 57 с.
  2. Alekseĭ Leontʹevich Narochnit︠s︡kiĭ.
  3. Творческое наследие Этима Емина: сборник статей. — Дагестанский филиал АН СССР, Ин-т истории, языка и литературы им. Г. Цадасы, 1990. — 115 с.
  4. ЕТИМ ЭМИН // Большая советская энциклопедия : [в 30 т.] / гл. ред. А. М. Прохоров. — 3-е изд. — М. : Советская энциклопедия, 1969—1978.
  5. А. А. Рашидов, Сиражутдин Магомедович Хайбуллаев, Институт истории, языка и литературы им. Г. Цадасы. Творческое наследие Етима Эмина: сборник статей. — Дагестанский филиал АН СССР, Ин-т истории, языка и литературы им. Г. Цадасы, 1990. — С. 50.